Centrum pro rodinu PSS

Slunečnicová zahrada

Gallašova 581/10; Praha 6 Řepy

tel:  241 410 909, 603 291 593

slunecnicovazahrada@centrum.cz

cprdropin@gmail.com

cprdropin (at) gmail.com

 

Městská část Praha 13

 

 

 

Screening

Umožňuje komplexní přístup ke stanovení optimálního plánu Práce s dítětem, případně s rodičem. Díky multidisciplinárnímu přístupu je možné získat dokonalý obraz o vývoji dítěte. Jedná se o zmapování zdravotního stavu dítěte ve všech aspektech, které mohou souviset se znevýhodněním dítěte, jako je jeho současný vývoj po stránce psychické, neumotorické, psychologický vývoj  a jeho sociální prostředí.

Získané informace jsou prostředkem k nastavení optimální situace a posílení jednotlivých oblastí, které bude doporučeno posílit.

 

METODIKA PRÁCE

SIMONA SEDLÁČKOVÁ, KATEŘINA HOŠKOVÁ, HANA BULVOVÁ

 

V následující kapitole je popsán systém práce na pedagogickém pracovišti Centra pro rodinu od počátečního navázání kontaktu s klienty až po průběh spolupráce. Uvádíme konkrétní praxí ověřené metody využívané v práci s rodiči i s dětmi z této cílové skupiny. Metody práce se liší podle míry zapojení klientů.

 

Přijímání klientů a počáteční screening

 

Přijímání klientů

Přijímání klientů je vázáno na doporučení centra, které pracuje s rodiči na úrovni sekundární prevence. Jedná se o cílovou skupinu rodičů ze znevýhodněného prostředí, kteří mají v anamnéze užívání návykových látek, nebo předchozí zkušenosti s návykovými látkami, nebo alkoholem. Dále přijímáme klienty, kteří se sami zajímají o spolupráci s pedagogickým pracovištěm. Další kontakt je na základě doporučení orgánů sociálně právní ochrany dítěte, zdravotnických pracovníků a pedagogických pracovišť. Vzhledem ke skutečnosti, že úkolem speciálního pedagoga je i depistáž klientů, je nezbytné postupovat velmi citlivě, včetně dodržení etických principů při prezentaci programu, nebo navázání kontaktu s rodiči. S tímto vědomím je důležité věnovat pečlivou pozornost při tvorbě propagačních informačních materiálů- letáků a webových stránek. Přijímání klientů může být realizováno jinými cestami, ale v praxi se doporučení centra ukázalo jako efektivní s ohledem na motivaci klientů a důvěryhodnost pracovníků centra, která vyplynula z předchozích subjektivních hodnocení klientů.

Při zahájení spolupráce je důležité rodičům především vysvětlit, jaké výhody jim přinese spolupráce s pedagogickým pracovištěm Centra pro rodinu, jaký bude mít spolupráce vliv na vývoj jejich dítěte a tímto směrem je motivovat k pravidelné spolupráci.

Většina rodičů, pokud skutečně pochopí dopad a smysl pravidelné spolupráce a zároveň si dokáže představit, jak tím může pozitivně ovlivnit vývoj svého dítěte, je ke spolupráci více motivována. Vstupnímu pohovoru se budeme více věnovat v kapitole práce s rodiči. V každém případě je důležité klást důraz na osobnost přijímajícího pracovníka, který využívá své empatie a naslouchání. Je nezbytné rodičům nevytýkat jejich předchozí ani současný životní styl, nýbrž je povzbudit a dát jim najevo, že v rámci spolupráce mohou dosáhnout ještě lepších výsledků než dosud. Ve výhodě jsou pracoviště, která spolupracují propojeně a mají již předchozí zkušenosti se svými klienty, například v rámci předchozí terapie a léčby. Další výhodou je i komplexní zdravotní dokumentace rodičů, která umožňuje objektivnější posouzení všech dostupných informací.

 

Vstupní screening

Vstupní screening absolvují všechny děti od 3 let věku a dále žáci, kteří se zapojí do realizace projektu. Screening z medicínského hlediska se provádí k identifikaci neznámých onemocnění a poruch, a to i u osob bez výrazných zjevných příznaků a v dobrém zdravotním stavu.

Screeningová vyšetření provedou zkušení experti v daném oboru a na základě zjištěných výsledků lze sestavit kompletní obraz aktuální vývojové úrovně dítěte. Vývojová úroveň dítěte je vyhodnocována po stránce psychologické, speciálně pedagogické, neurofyziologické, zdravotní a sociální. Dítěti je nutné s písemným souhlasem rodičů zavést dokumentaci, kde budou průběžně evidovány výstupy z jednotlivých vstupních a kontrolních vyšetření.

Při přijetí dítěte probíhá vstupní zhodnocení, které provede odborný pracovník týmu - speciální pedagog. Jedná se v podstatě o prvotní získání informací od rodičů, sběr anamnézy dítěte - zdravotní, sociální, kognitivně behaviorální, analýza zpráv o průběhu porodu a o předchozím vývoji dítěte. Vzhledem k nízkému věku dítěte probíhají další doplňující rozhovory za přítomnosti rodičů nebo s rodiči samotnými.

Následná vyšetření, která jsou součástí screeningu:

 neurologické vyšetření - provádí specialista neurolog

• psychiatrické vyšetření – provádí dětský psychiatr v případě prodělaného traumatu dítěte, nebo indikací, při zjištěných symptomech, např. dítě nekomunikuje, neprojevuje se citově, není schopné plnit instrukce a další

 psychologické vyšetření - provádí psycholog či speciální pedagog, a to i bez vyšetření intelektu   

• motorický vývoj - rehabilitační specialista

• dále se na vstupním screeningu podílí sociální pracovník, který se zaměřuje na sociální anamnézu dítěte, rodinné prostředí a sociální zázemí rodiny, nebo konzultant.

Na základě kompletně provedeného screeningu jsou doporučeny další postupy individuální práce s dítětem. Screeningové části u žáků je věnována kapitola v druhé části této publikace. 

Vstupní vyšetření – provádí speciální pedagog, psycholog, nebo adiktolog. Ten si před vstupním vyšetřením zajistí Informovaný souhlas od rodiče, pokud je to možné pořídí i dokumentaci rodiče s jeho informovaným souhlasem. Je vhodné pořídit i souhlas s pořízením videozáznamu, nebo fotodokumentací, které jsou nutné k další práci s dětmi a rodiči.

 

Následuje provedení základního vyšetření:

 osobní anamnéza

 rodinná anamnéza

 zdravotní a sociální anamnéza

 

Speciálně pedagogické a psychologické vyšetření

Při vstupu klienta do programu je důležité, aby se stanovil garant klienta. Tím je vždy speciální pedagog, který provede celou kasuistiku klienta a monitoruje průběh spolupráce klienta do jeho ukončení v programu. Garant zároveň prostuduje veškerou dokumentaci dítěte, včetně všech dostupných informací a doplňujících údajů od rodičů.

Vyšetření probíhají zpravidla za přítomnosti rodičů, především v případě malých dětí. Po zhodnocení a vstupním screeningu se tedy navrhne individuální plán práce s daným dítětem a jeho rodiči či zákonnými zástupci. V dokumentaci dítěte se evidují doporučené postupy, které jsou zapisovány do tzv. kontaktních listů. Jako pomocného orientačního evaluačního nástroje může být použito i Škálové hodnocení. 

Spisová složka dítěte, která je při vstupu do programu zavedena, obsahuje:

 souhlas rodiče, nebo zákonného zástupce s vedením dokumentace dítěte

 souhlas s pořízením videozáznamu a fotodokumentací dítěte

 registrační list

• kontaktní list

 pracovní listy

 

Dokumentace je vedena i v elektronické podobě v PC, kde je uložena pod heslem. Zde jsou pak pravidelně evidovány všechny kontakty s klienty. Dále je vedena v písemné podobě, a to z důvodů případné kontroly dokumentace ze strany rodiče, příslušných kontrolních orgánů nebo výpadku softwaru. Tištěná dokumentace je chráněna před zneužitím v uzamčené kartotéce, klient má právo si zkontrolovat jak je na pracovišti dokumentace vedena. Jsou dodržovány platné vnitřní předpisy uvedené v Operačním manuálu pracoviště.

Pracovníci jsou povinni řídit se platnými zákony: Zákon 372/2011 Sb. O Zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování; Zákon o sociálně právní ochraně dítěte a dalšími zákony, kterými se řídí organizace.

 

Sociální šetření

 

Probíhá na základě dotazníků a doplňujících informací získaných od rodičů, nebo zákonných zástupců, kteří o dítě pečují, zajišťuje ho zpravidla sociální pracovník programu.

 

Sociální anamnéza dítěte se zaměřuje na zmapování následujících oblastí:

 jak funguje dítě v rodině, v kolektivu

 rodinné zázemí, domácí podmínky

 sociální dovednosti rodičů

 sociální zázemí, ekonomické podmínky

 hygienické návyky

 sebeobsluha

 

Šetřením v sociální oblasti získáváme přehled o spolupráci s rodiči, postojích rodičů k dodržování denního režimu, důslednosti, uspokojení bazálních potřeb dítěte a jejich působení na rozvoj osobnosti dítěte. Sociální pracovnice navrhne zařazení do programu dle možností:

 

• individuální práce s rodičem

 práce s rodičem a s dítětem

 práce se skupinou dětí

Následuje objednání k psychologovi, který je kmenovým zaměstnancem zařízení k psychologickému vyšetření.

 

Vyšetření psychologem

Psycholog se zaměřuje na vyšetření psychomotorického vývoje dítěte a případná opoždění nebo nápadnosti ve vývoji. Vzhledem k náročnosti nezahrnuje vyšetření test rozumových schopností u předškolních dětí, pouze orientační test vědomostí, nebo v indikovaných případech jen oblast verbálních rozumových schopností. U školních dětí se provádí diagnostika dle zákona č. 561/ 2004 Sb., o předškolním, základní, středním, vyšším, odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášek č.116/ 2011 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních a č. 147/2011 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, a to výhradně na příslušném školském pracovišti k tomu určeném, kterým je pedagogicko - psychologická poradna, speciální pedagogické centrum, které zpravidla vyžadují i vyjádření psychiatra. Ze zkušeností z naší praxe se velmi přimlouváme i za vyjádření pediatra. Zejména z důvodů některých metabolických onemocnění, které mohou zkreslit výsledek vyšetření. Proto je komplexní vyšetření intelektu po našem úvodním screeningovém, odkazováno do speciálních pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden.

Při vstupním psychologickém vyšetření se zaměřujeme na následující oblasti: sociální zařazení, spolupráce s examinátorem, instrukční pohotovost, řeč, motorika hrubá a jemná, grafomotorika a držení psacího náčiní, percepční funkce, kresba postavy, kresba na předem zadané téma, všeobecný přehled. V případě výchovných problémů dále rozšiřující testy na rodinné zázemí a rodinné vztahy, sebehodnotící dotazníky, případně další projektivní techniky, vhodné pro děti daného věku. Výsledkem vyšetření je výstupní zpráva s případnými doporučeními a vytyčenými oblastmi vhodnými pro rozvoj.

Kontrolní vyšetření je doporučováno v intervalu za čtvrt až půl roku s monitoringem posunu v jednotlivých problémových oblastech. Důležité, především ze strany rodičů, je dodání lékařských zpráv z porodnice a vyžádání posledních dostupných vyšetření pediatra a neurologa, včetně jeho závěrů a doporučení, popřípadě doplnění dokumentace o předchozí psychiatrická, či psychologická vyšetření. Dále je nutné objednat dítě k rehabilitačnímu specialistovi. Všechna dostupná vyšetření jsou opět evidována v dokumentaci. Chybí – li vyšetření pediatra a neurologa, je nezbytné objednání k těmto specialistům.

Sociální pracovnice eviduje získanou dokumentaci a navrhuje další postup pro práci s dítětem a rodičem. Pro zhodnocení je použit „Dotazník sociálního šetření“ (Sedláčková, Hošková). Garant tyto výstupy zpracuje a navrhne individuální plán práce s rodiči a rodičů s dětmi. Individuální plán je navržen také na základě výstupů z odborných porad pracovního týmu.

 

Zhodnocení speciálním pedagogem

Speciální pedagog hodnotí a posuzuje dítě v rámci vstupního vyšetřen. Využívá k tomu pozorování přímé práce dítěte při zadaném úkolu, při spontánní hře, v kolektivu ostatních dětí, při skupinové práci, při komunikaci s rodičem atd. Při řízeném rozhovoru s rodičem nebo v případě školních dětí se samotným dítětem, doplňujeme anamnestická data, informace o zdravotním stavu, dotazujeme se na dovednosti a návyky z mladšího věkového období dítěte. Při vyšetřování schopností, dovedností a návyků dítěte používáme v rámci pilotního ověřování „Orientační vývojové škály SZ (Hošková, MŠMT 2010)“, které byly zpracovány na základě odborných materiálů autorů Strassmeier, Langmeier, Krejčířová, Allen, Marotz,aj. Zde posuzujeme následující oblasti: sebeobsluha dítěte, hrubá motorika, jemná motorika, řeč, myšlení, vnímání, osobnostní a sociální vývoj dítěte atd. Využíváme hodnocení produktů činnosti z hlediska praktických a výtvarných dovedností. Oblast motoriky rovněž hodnotíme při skupinových pohybových aktivitách. Kvalitu vztahu s rodičem hodnotíme při společných aktivitách rodičů s dětmi, využijeme zadání kresby společného domu, etudy, např. čekání na dopravní prostředek a zaznamenáváme celý proces aktivity.

Výstupem bude komplexní zhodnocení vývoje dítěte psychologického, psychiatrického, neurofyziologického a neuromotorického.

 

Jedná se o kvalitativní i kvantitativní vyšetření:

1) počet provedených screeningových vyšetření celkem; 2) doporučení jednotlivých postupů při práci s dětmi; 3) depistáž dovedností a oblastí činností, kterou je třeba posílit, jemná, hrubá motorika, komunikační kompetence, sociální kompetence, zapojení nervosvalového aparátu, rehabilitace, reedukace); 4) depistáž zdravotní způsobilosti : (fenylketonurie, hepatitis B,C, poruchy imunity, vážná onemocnění, která by mohla negativně ovlivňovat vývoj dítěte)     

Statistická data

Každý výkon je evidován dle vytvořeného seznamu výkonů, který je uveden v příloze tohoto materiálu. Informace o poskytovaných výkonech jsou evidovány v dokumentaci klienta v Kontaktních a Pracovních listech.

 

Screening u žáků

Simona Sedláčková, Božena Havlová, Ivan Havel

Preventivní aktivity jsou součástí zdravého klima třídy a jsou zaměřeny na rozvoj osobnosti žáků, u specifické prevence jsou zaměřeny jednotlivé aktivity na konkrétní nežádoucí jevy chování. Nežádoucí jevy chování však mohou vznikat i přehlednutím, některé ze vzdělávacích poruch školních dovedností, zdravotního znevýhodnění, znevýhodněného prostředí atd. a z tohoto důvodu je nutné provádět screening i u žáků.

Screening

Screening ve škole je věc, která je známá nám všem. Provádí se pravidelně, aniž bychom si uvědomovali, že se jedná o škálové hodnocení žáka. Bohužel se s tímto nástrojem často zachází neopatrně a neslouží ve většině případů jako škálové hodnocení žáka a měřítko pro pedagoga kam zaměřit svou pozornost, ale slouží často jako strašák na děti, rodiče a často bývá neřízenou střelou v rukách rodičů. Co tedy je screening? Ve škole se jedná o známkování žáka.

Jak pracujeme se screeningem

Klasickým screeningem je známkování a ověřování získaných znalostí. Při nástupu žáka do školy je nutné zohlednit, zda nám přichází dítě na první stupeň a je ve škole poprvé, nebo zda se jedná pouze o začátek školního roku a žák pokračuje ve školní docházce, nebo zda žák přestupuje do druhého školního stupně, nebo dokonce na gymnázium, nebo do prvního ročníku střední školy, nebo dítě opakuje třídu či přichází z jiné školy.

Vždy na začátku školního roku je nutné věnovat se každému žákovi individuálně a prověřit osvojené znalosti. První ověření znalostí by mělo probíhat jak ústní, tak písemnou formou, známkování by mělo sloužit pouze jako objektivní ukazatel pro pedagoga a tudíž doporučujeme známkovat pouze pro potřebu pedagoga jako ukazatel žákových schopností.

U žáků prvního stupně je nutné provést takto vyhodnocení ze všech předmětů, které v daném školním období probíhají a jejichž znalosti si žáci budou muset osvojit. Jedná se o předměty, které jsou zaměřeny na získávání nových vědomostí a vedou k jejich osvojení, ale jsou zde i další předměty, které nám volně navazují na předchozí práci s dětmi, jako je psaní - jemná motorika, zrakové vnímání, sluchové vnímání, jednoduše percepce a pozornost. Matematické dovednosti – schopnost pracovat s čísly a pochopit jejich vzájemnou zákonitost.

Výtvarné předměty a pracovní výchova, kde žák rozvíjí svou kreativitu a své praktické dovednosti.

V neposlední řadě tělesná výchova, která by neměla sloužit k prohlubování komplexů u žáků dyspraktických, nebo s poruchou pozornosti, u žáků obézních, nebo s poruchou prostorového vnímání, ale měla by vést ke zdokonalení hrubé motoriky a celkové koordinaci pohybů, neboť to má vliv nejen na celkový výkon žáků ve sportu, ale právě zpětně na rozvoj fungování obou hemisfér a následné zlepšení výkonů u školních dovedností. Lze říci, že máme mnoho sportovně nadaných žáků, u kterých je obtížné pobudit zájem o běžné učivo, jako je matematika, dějepis apod. U všech žáků je nutný individuální přístup. U dětí kde převládají vysoké sportovní výkony a je snížená školní úspěšnost, může být příčinou zvýšená funkce jedné z hemisfér, hyperaktivita, nebo zvýšená ambice rodičů a tlak na žáka. Z tohoto důvodu je nutné veškeré informace o žákovi získat právě individuálním přístupem.

Tyto informace je nutné zaznamenat do dokumentace žáka a nastavit individuální plán. Známe individuální plán žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, ale pokud se má pedagog skutečně seznámit se schopnostmi žáků, je nutné postupovat dle plánu ověřování znalostí a dovedností. Následně je potom důležité vyznačit v Individuálním vzdělávacím plánu žáka dovednosti, které je třeba společně se žákem posílit. Zejména na začátku školního roku je nutné učivo předešlého období zopakovat, a to se na většině škol děje. Následně je možné znovu ověřit znalosti žáka známkováním, které již žákům sdělujeme a sdělujeme je rodičům, nikoliv však rčením, ,,no, ten váš se zase vyznamenal“, ale s vysvětlením, k čemu známkování slouží, a které oblasti je třeba posilovat. Důležitou věcí je jednotný přístup pedagogů, zejména na druhém stupni a v oblasti sekundárního vzdělávání. Pokud tato skutečnost nebude akceptována, jeden nešetrný pedagog, ať již příliš přísný, koučující, ambiciózní, nebo jen s nedostatkem pedagogických zkušeností, může i přes své vysoké znalosti a specializaci v oboru, zmařit práci ostatních pedagogů a rodičů. Potom je nutné obrátit se na ředitele školy a vše řešit na supervizi (viz kapitola supervize). Tento přístup bude nezbytný zejména v oblasti inkluzivního vzdělávání, kdy nás čeká práce s žáky s vysoce diferencovanými schopnostmi a kdy takový postup pomáhá snížit agresi žáků.

Další oblastí je i tělesná výchova. Tady se nejedná jen o podávání sportovních výkonů, ale správnou koordinaci pohybů. Pomáhá posilovat jednotlivé funkce hemisfér, orientaci v prostoru, dynamiku a interpersonální komunikaci, sebepojetí a zdravý vývoj vertebrogenní a svalové soustavy, včetně posílení imunity. Pedagog tělesné výchovy by měl přistupovat k žákům i v rámci screeningu obezřetně a vyhodnotit schopnosti žáka z hlediska tělesného vývoje a nervosvalové koordinace, kde se sleduje: hrubá motorika, praktické dovednosti, orientace v prostoru a pohotovost. V neposlední řadě má pravidelný pohyb vliv na posílení imunity a prevenci dětské obezity. Je tedy nutné udělat si v rámci screeningu přehled schopností jednotlivých žáků více, než klást důraz na výkon žáka v provedení jednotlivých gymnastických nebo sportovních výkonů. Rozhodně není žádoucí děti hodnotit v průběhu hodin tělesné výchovy před ostatními žáky, a to zejména poukazováním, např. na jejich nešikovnost, nebo obezitu, nebo dokonce hygienu. V případě, že u žáka zachytíme jmenované nedostatky, je nutné připravit další náplň hodin tak, aby došlo k nenásilnému procvičení jednotlivých svalových skupin a k celkovému zlepšení nervosvalové motoriky a koordinace pohybů u všech žáků. Pozornost by měla být věnována, ať už v hodinách tělesné výchovy, nebo v jiné hodině, zdravé životosprávě, jídelníčku a hygieně. Slouží k tomu i oddělené hodiny pro dívky a chlapce a v rámci těchto hodin, je možné daná témata citlivě se žáky probrat. Zejména v hodinách tělesné výchovy dochází ke snížení sebepojetí u některých dětí, nebo naopak ke vzniku šikany u žáků, kteří nějakým způsobem vynikají. Toto má později za následek, že se žáci vyhýbají tělesné výchově a zejména dívky mají časté omluvenky pro indispozice z důvodů menstruace. Pokud bychom však podrobněji sledovali termíny omluvenek, dojdeme ke skutečnosti, že některé omluvenky bývají spíše z důvodu vyhnout se tělesné výchově, např. z důvodu obezity, nebo dyspraktických vlivů, a to se souhlasem rodičů. V případě, že zjistíme u dítěte výraznou dyspraxii a neschopnost koordinace pohybů tak výraznou, že je pro žáka velmi obtížné udržet s ostatními žáky krok, nebo i přes svou snahu kazit ostatním žákům sportovní výkony (např. u kolektivních her, kdy se škola, třída účastní závodů) je třeba uvažovat, zda žáka doporučit na vyšetření k rehabilitačnímu specialistovi a následně ho přeřadit do hodin zvláštní tělesné výchovy, dříve nápravný tělocvik. Toto řešení je efektivnější, než neustále žáky omlouvat z hodin tělesné výchovy a tím omezit jejich zdravý tělesný vývoj.

V rámci hodnocení školních úspěšností je třeba dítě vyhodnotit alespoň třikrát po sobě. Na začátku školního roku, na konci prvního čtvrtletí a v polovině školního roku. Pokud chceme dítě hodnotit častěji, provádíme screening již s nastaveným plánem, nejdříve však po třech měsících. Pokud se dítě výrazně nezlepšuje, nemusí být příčina v patologii dítěte ve smyslu sociálně nežádoucího chování, ale v poruše školních dovedností, které mohou samozřejmě následně vést k sociálně nežádoucímu chování u žáků.